Doposud neznámá fotografie spoluzakladatelky Církve adventistů sedmého dne, Ellen Whiteové, se našla mezi starými dokumenty adventistického lékaře, který zemřel v Kalifornii v roce 1966.

Fotografie pořízená v roce 1905 – která zachycuje Ellen Whiteovou na květnové procházce se synem Williamem a s jeho manželkou May – poskytuje další pohled na rodinu Whiteových a nabízí zvlášť badatelům nevšední pohled do jejich každodenního života.

„Taková společná fotografie je jedinečná, nemáme žádnou jinou,“ řekl James R. Nix, ředitel Badatelského střediska Ellen Whiteové, církevní instituce, která spravuje její spisy. A doplnil: „Tato fotografie je velmi autentická. Máte pocit, jako byste k Ellen Whiteové mohli popojít a říci: ‚Je hezké, že tě vidím‘.“

Existuje pouze asi 50 fotografií Whiteových a většina z nich byla pořízena v ateliérech nebo v jiném formálním prostředí.

Na fotografii z roku 1905 Ellen Whiteová jde ve svých 77 letech kolem vztyčeného stanu v době, kdy se zúčastnila zasedání Generální konference v květnu 1905.

Ellen Whiteová s edwardiánským kloboukem a květinovou šálou jde zavěšena do svého syna Williama, kterému říkala „Willie“. V té době byl jejím hlavním redakčním asistentem a publikačním manažerem. V druhé ruce drží velkou složku, kterou používala k psaní dopisů a kázání. Ze složky vyčnívá proužek bílého papíru.

„Domnívám se, že přichází, aby mluvila na zasedání, a ve složce si nese své poznámky,“ říká Nix. Myšlenku, že šla mluvit na shromáždění, podporuje i skutečnost, že na nose měla posazené dobové brýle. Bylo známé, že Ellen Whiteová nosila brýle na čtení. Jedná se o druhou fotografii, na které lze spatřit Ellen Whiteovou s brýlemi.

Proč za Ellen Whiteovou stojí stan

Tim L. Poirier, archivář Badatelského střediska Ellen Whiteové, který tuto fotografii zkoumal, se zpočátku domníval, že druhou ženou na obrázku by mohla být ošetřovatelka Sara McEnterfer, která ji často doprovázela na cestách mimo Kalifornii, kde v té době žila. Avšak srovnávání s dalšími fotografiemi ukázalo, že na fofografii je snacha Ellen Whiteové, která se jmenovala May.

Poirier také zjistil, že ošetřovatelka se krátce před zasedáním ošklivě zranila při pádu a May Whiteová zařídila, aby mohla nechat své děti u příbuzných v Kalifornii, aby mohli s Williamem cestovat s Ellen Whiteovou na východ.

Poirier dodává: „Stany na prostranství na fotografii podporují to, co víme o daném místě, kde se zasedání konalo – v dnešním kampusu Washingtonské adventistické univerzity v Takoma Park ve státě Maryland.“

Zasedání Generální konference se uskutečnilo ve velkém stanu postaveném na pozemku nově založeného Washingtonského vzdělávacího střediska. Generální konference se jako administrativní složka celosvětové církve adventistů na konci roku 1903 přestěhovala do této oblasti v blízkosti Washingtonu z Battle Creeku v Michiganu.

Delegáti byli ubytováni ve stanech. Ellen Whiteová bydlela v pokoji v nedaleké nedávno postavené ubytovně pro muže.

Již uplynula řada let, kdy byla naposledy nalezena nějaká neznámá fotografie Ellen Whiteové. Nix odhaduje, že poslední fotografie mohla být objevena před 50 až 60 roky. Fotografie z roku 1905 je první fotografií nalezenou během 42 roků jeho působení v Badatelském středisku Ellen Whiteové.

Původ neznámé fotografie

Autora fotografie z roku 1905 neznáme. Avšak pravděpodobným kandidátem je její původní majitelka Harriet Allee Trottová, sedmadvacetiletá vdova, která v roce 1905 pracovala jako asistentka v nakladatelství Review and Herald.

Trottová, vášnivá fotografka, se později přestěhovala do Kalifornie a pracovala jako tajemnice na Střední škole zdravotních evangelistů (dnešní Univerzita Loma Linda) a v roce 1921 se provdala za studenta této školy lékaře Leslie Trotta. Fotografie byla nalezena mezi dokumenty Leslie Trotta.

Harriet Allee Trottová zemřela v roce 1958, o osm roků dříve než její manžel, který pracoval v Lékařském centru Ellen Whiteové v Los Angeles.

„Pravnučka Trottových, Jacqueline Leslie Trott-Bally z Los Angeles, narazila na fotogragii Whiteových ve složce nadepsané ,Fotografie rodiny Harriet‘, když třídila staré dokumenty,“ řekl historik Graybill, jehož Trott-Bally kvůli fotografii kontaktovala.

Už dříve spolupracovala s Graybillem, aby věnovala některé dokumenty svého pradědečka jeho „alma mater“, Univerzitě Loma Linda.

Graybill, který má díky vlastnímu výzkumu na diapozitivech všechny známé fotografie Whiteových, na fotografii okamžitě poznal Ellen Whiteovou a rozpoznal význam tohoto objevu. „Je úžasné najít naprosto neznámou fotografii po tolika letech,“ poznamenal v telefonickém interview.

„Stará fotografie je velká pouze asi 9 krát 9 centimetrů, ale je pozoruhodně ostrá. Byl jsem překvapen tím, jak je jasná, a žasl jsem nad detaily. Zvlášť mne zaujal onen klobouk. Na jiných fotografiích měla Ellen Whiteová nasazený ženský čepec,“ řekl Graybill.

Moje oblíbená fotografie Ellen Whiteové

Nález posílil naděje, že se mohou vynořit další fotografie Ellen Whiteové. James R. Nix, ředitel Badatelského centra Ellen Whiteové, vybídl všechny, kteří jsou s církví spojeni od jejích začátků, aby prohledali stará rodinná alba fotografií a krabice dokumentů, zda se v nich nenacházejí nějaké neznámé fotografie adventistických průkopníků.

Poznamenal, že je zajímavé číst příběhy adventistických průkopníků, ale ještě zajímavější je vidět je na zdařilých fotografiích. Pomáhá to, abychom si je lépe dovedli představit jako skutečné lidi.

„Do té doby, než jsem uviděl tuto fotografii, jsem si myslel, že Ellen Whiteová po smrti svého manžela v roce 1881 nosila pouze tmavě červené nebo černé oblečení. Když jsem ji uviděl s barevnou šálou kolem krku, s brýlemi a s poznámkami k promluvě v ruce, ožila v mých očích novým způsobem tak, jak ji nedokázala vykreslit žádná z dosavadních fotografií. Myslel jsem si, že mi tento dojem vydrží tak týden, ale tento obrázek se stal mým oblíbeným obrázkem Ellen Whiteové,“ uzavřel Nix.

Andrew McChesney, Adventist Review (Foto: FB, Adventist Archives)